Přesouvám se

7. srpna 2017 v 9:25 | Veronika Vé |  Život píše
Zdravím všechny :)

Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla přesunout na blogspot.com. Určitě napíšu článek, co všechno mě k tomu vedlo, ale ten bude k přečtení již na mém současném blogu veronika-ve.blogspot.cz.

Mějte se tu,
 

Jak to pokračuje

16. července 2017 v 17:52 | Veronika Vé |  Cesta za lepším JÁ
Za 2 týdny končím v současné práci, kde pracuji jako dělník ve výrobě. No a zatím nemám sehnaného nic nového. Možná bych měla být v depresi, ale spíš se těším. Sice mi nedělá radost, že se budu muset jít zaevidovat na pracák a zažádat o podporu, která bude minimální díky tomu, že to já jsem dala výpověď, ale budu mít volno.
Už teď mě šíleně štve představa těch peněz, kterých vážně moc nedostanu, cca kolem 4 500,- Kč za měsíc, ale naštěstí jsem si oddělala něco stranou z předešlých výplat, takže si v klidu poplatím svoje věci a nebude je muset platit přítel.

Já se vlastně ani nechtěla jít evidovat na úřad práce, chtěla jsem si na dobu, než dodělám řidičák, což bych mohla stihnout do konce srpna, najít brigádu, ale přítel mě přesvědčil, ať nic takového nedělám. Hlavně proto, že prioritou číslo 1 je co nejrychleji dodělat řidičák a brigáda by mě v tom mohla značně omezit. A proč že je ten řidičák tak moc důležitý? Mám vyhlídnutou práci ve městě, kam mi spoje prostě nejezdí tak dobře, takže proto je ten řidičák tak nutný.
Vlastně jsem tento týden v pátek absolvovala svoje první jízdy. Naštěstí jsem už auto na polní cestě párkrát řídila, takže jsem neměla nějak extra problémy s řazením. Ale to ostatní....hrozně mě znervózňovalo, jak mi instruktor pořád šlapal po pedálech, byla jsem z toho víc zmatená, než kdyby mě nechal a jenom kdyby viděl, že se nechystám zabrzdit nebo přidat plyn, tak by na ně dupnul. Takže jsem z prvních jízd byla celkem zdeptaná. Snad ty další, které budou, doufám, za týden, dopadnou líp ;)

Jinak co se týče té vyhlídnuté práce, je to práce opět ve fabrice. Pozitivum ale je, že by měla být hodně dobře placená a že bych měla nepřetržitý provoz, což si myslím, že pro mě bude lepší. Hlavně proto, že přítel má taky nepřetržitý a já mám momentálně třísměnný, takže se opravdu málo vidíme a taky proto, že mi poslední dobou hodně vadí noční směny, kterých jsem v současné práci měla klidně 6 za sebou, kdežto na nepřetržitém jich budu mít max. 3.
Ale pořád tuto práci beru jako poslední možnost, kdyby se mi do té doby nic lepšího nenaskytlo.

Jen zdůrazňuji, a to ne jen kvůli vám, ale hlavně kvůli sobě, že i kdybych znovu skončila ve fabrice, rozhodně to neznamená, že bych na sobě přestala pracovat. Už teď jsem dokázala to, že dělám řidičák a začala jsem se učit psát hmatovou technikou (psaní všemi deseti). A tím rozhodně nekončím! ;)

Políbená měsícem/Amy Plum

7. července 2017 v 14:04 | Veronika Vé |  O knížce

Políbená měsícemPolíbená měsícem


Amy Plum

Anotace:
Po porážce Luciena, vůdce temné odnože revenantů, se zdá, že lásce Kate Mercierové a Vincenta Delacroix nestojí nic v cestě. Jak však jejich vztah nabírá na intenzitě, řeší oba zásadní otázku, jak skloubit život smrtelnice a nemrtvého. Vincent jen velmi těžko odolává pokušení obětovat se pro záchranu nevinných lidí. Slib, který Kate dal, totiž znamená nechat tyto lidi umírat. Na scéně se ke všemu objevuje nový, překvapivý nepřítel a svět revenantů se začíná otřásat ve svých základech. Každý si bude muset vybrat, na jakou stranu se postaví.


Informace:
  • Řazeno: Romány, Young Adult, Fantasy
  • Rok vydání: 2014
  • Počet stran: 328

Můj názor:


Hodnocení:

***


 


Laserová operace očí

18. června 2017 v 17:49 | Veronika Vé |  Život píše
Tento rok v březnu jsem podstoupila laserovou operaci očí. Konečně jsem si tak splnila dávný sen a je vážně úžasné zase vidět svět kolem i bez dioptrií.

Natočila jsem o celém průběhu operace video, protože článek by byl opravdu velmi dlouhý. I když to video je taky dlouhé :D

Video najdete tady.

Kdo jsem?

11. června 2017 v 17:52 | Veronika Vé |  Cesta za lepším JÁ
V posledních pár týdnech jsem opravdu ve stresu. Až jsem si z toho málem uhnala vředy. Byla jsem proto skoro 2 a půl týdne na neschopence, abych se dala trochu dohromady. Ale panika a stres mě neopustily.

V současném zaměstnání, ve kterém pracuji jako dělnice na třísměnném provozu, jsem dala výpověď a nyní mi běží až do posledního července výpovědní lhůta. Výpověď jsem podala z určitých důvodů a opravdu to bylo asi jediné rozumné řešení.
Nicméně teď jsem ve stresu a panikařím v jednom kuse, protože ještě nemám sehnanou novou práci. Já vím, času dost, ale přece. Byla bych mnohem více v klidu, kdybych už věděla, že se po skončení výpovědní lhůty nemusím jít nahlásit na pracák.

A co si mám vlastně hledat za práci?!
Je mi 22 let.
Před 3 roky jsem odmaturovala na grafickoumělecké škole s vyznamenáním.
Mám 4 měsíce praxe jako skladnice ve firmě, která staví obytné kontejnery.
No a potom rok a půl praxe ve výrobě jako dělnice.
Jsem kreativní typ, hodně citlivá a vnímavá duše a moje práce na škole měly opravdu hloubku, to se ale v reálném světě už moc neuplatní.
Příští týden si jdu platit řidičák, takže si myslím, že do konce srpna bych ho mohla zvládnout.

A já se sebe sama ptám: "Vážně mě vezmou i na jinou pozici, než je dělník?"

Práce ve fabrice není nic moc. Je to náročná práce, už jenom z pohledu směnování. Ale pokud chci penízky a tím tak budovat společný život s přítelem, nic jiného mi doposud nezbylo.

Ale právě TEĎ, kdy jsem se odhodlala k tomu si už dál nenechat sr*t na hlavu jenom proto, že jsem "obyčejná dělnice", cítím, že mám na víc.
Vím, že v dnešním světě už maturita nikoho moc nezajímá, hlavně že máte známé a kamarádičky na vysokém postu, ale přesto chci ostatním a hlavně SOBĚ dokázat, že mám na víc. Protože VÍM, že mám na víc.
A i když o sobě vím, že jsem občas srab a zaleknu se moc velké zodpovědnosti, zvládnu to!
Jsem šikovná a věřím, že si najdu i jinou práci než dělnici.

Asi to nebude procházka růžovým sadem a vsadím se, že ne jednou spadnu na hubu. Přesto doufám, že výsledek bude stát za to a že jednou budu dělat práci, co mě naplňuje.

Jdi

5. června 2017 v 17:59 | Veronika Vé |  Život píše
Nevím proč, ale napíšu to. Hodně dlouho jsem se tomuto tématu a článku vyhýbala, protože je těžké odhalit vám - lidem, čtenářům, blogerům, moje slabosti.

Když jsem byla v prváku na střední škole, získala jsem tu možnost brigádničit v kuchyni, respektive jsem ale spíš chystala zeleninu a vypomáhala v úmývárně, bylo-li to zapotřebí. Na tuto brigádu jsem docházela o víkendech, někdy v sobotu i neděli, někdy třeba jen jeden den o víkendu. A nevadilo mi to. Bylo mi jedno, co dělám, cítila jsem se dobře. I když jsem se nevyspala za celý týden a učila se ztahaná z kuchyně, cítila jsem se fajn.

Když jsem střední školu úspěšně završila maturitou, nastal čas hledat práci. Ale pořád jsem to odkládala i přes upozornění od mámy a přítele: Hele, už je půlka prázdnin, měla by sis něco najít, jinak skončíš na pracáku. A to jsem si upřímně přála ze všeho nejmíň.
Jejich rad jsem si ale nevšímala. Užívala jsem si KONEČNĚ volna. Protože několik předešlých prázdnin, kdy jsem ještě bydlela s mámou u prarodičů, jsem trávila hlídáním mladších příbuzných, vařením a uklízením. Mně to upřímně nevadilo po té stránce, že jsem tohle všechno musela dělat. Ale vadilo mi, že když jsem večer, třeba kolem šesté chtěla jít ven se svým přítelem, nemohla jsem. Anebo jsem šla, ale vyslechla jsem si kolem toho plno řečí. Vadilo mi to a to hodně. Protože když u nás ještě bydlela moje starší ségra, přišla z brigády, najedla se a pádila ven se svým klukem. Já za ni musela obstarat nádobí a podobné věci. Ale za mě už to neměl kdo udělat. Hlavně že u nás na prázdninách byla i sestřenka, která byla stejně stará jak já, ale přece měla prázdniny. To, že bych je měla mít i já, na to nikdo nebral ohled.
Proto jsem se nehrnula do práce. Chtěla jsem si užít prázdniny, které jsem mohla po hodně dlouhé době strávit jen a jen po svém.

Během prázdnin jsem šla alespoň na brigádu, kde jsem ale vydržela jeden jediný den. Hodně lidí si myslelo, že jsem líná a nechce se mi pracovat, když mám doma pohodlí (to už jsem bydlela jen s mámou a se svým přítelem). Ale tak to nebylo. V té práci mi nic nevysvětlili, přehazovali si mě jak bramboru, nevěděla jsem, u koho se mám další den hlásit, nedostala jsem skříňku a věci si musela tahat po celé fabrice, která nebyla zrovna čistá a v tuto chvíli já začala panikařit. A proto jsem tam už nešla. Vím, že bych se to všechno časem dozvěděla, naučila. Zkrátka většina lidí věří tomu prvnímu, že se mi nechtělo pracovat.

Takže jsem v září nastoupila na pracák. Posílali mě na takové práce, kde jsem neměla sebemenší možnost uspět při pohovoru a pracovat ve fabrice jsem po letní zkušenosti vážně nechtěla. A tak jsem byla doma.
Díkybohu jsem za půl roku získala místo jako skladnice. Tato práce mě bavila, vážně moc. Potom mě ale vyhodili. Což je podivné: první měsíc jsem u této firmy měla smlouvu pouze na ten daný měsíc, aby si mě vyzkoušeli. Vyhovovala jsem jim, tak mi dali zkušebku v podobě tří měsíců. A asi čtrnáct dní před koncem zkušebky mě vyhodili. Co jsem se pak dozvěděla, nebylo to proto, že bych neuměla dělat. Ale pravý důvod jsem se už nedozvěděla. Byla to zkušebka, důvod nebyl potřeba.

Znovu pracák, protože jsem nechtěla vzít místo ve fabrice, kde by mě vzali. Mzda by mi spadla cca o 4 tisíce, byla bych placená minimálkou na třísměnném provozu a to mě vyděsilo. Zůstala jsem tedy doma, bydlela jsem pouze s přítelem a vyjít jen z jeho výplaty bylo opravdu těžké. Já si hledala něco v oboru skladnictví, ale čtyři měsíce nejsou dostatečná praxe, jak jsem zjistila. A….já byla doma skoro rok. Až se za to vážně stydím. Neuvěřitelně. Kdybych dělala v té fabrice, alespoň bych nějak přispěla do domácnosti, i když by to nebylo moc.

Co teď budu psát, pro mě bude opravdu těžké.
Během toho skoro roku jsem si ale našla 3 práce. A ze všech jsem maximálně do tří dnů vypadla. A nebylo to proto, že bych nechtěla pracovat, to vážně ne. A vím, že mnoho mých blízkých a přátel mi to nevěří. Ale asi bylo lehčí je nechat v této mylné představě než jim říct pravdu. Byla jsem na tom psychicky opravdu špatně. Z prací jsem utíkala buď kvůli práci samotné nebo proto, že si na mě zasedla kolegyně, ano i během tak krátké doby to evidentně jde.
V tomto období bylo pro mě hrozně těžké v takových zaměstnáních vydržet. Nevěřila jsem si, bála jsem se, ale ne takovým tím klasickým stylem, jako když jste prostě nervózní z nové práce a kolektivu. Bylo to horší. Vlastně do teď pořádně nedokážu říct, proč jsem se tak cítila, proč jsem se tak chovala. Nedokázala jsem se přemluvit, abych to vydržela. Byla to pro mě taková psychická zátěž, že jsem to nevydržela a vzdala to.

Pak jsem našla další práci a udržel mě v ní přítel. Taky už toho měl dost, musel vše platit sám a když viděl, že z každé práce utíkám, už na to neměl nervy. A světe div se, pomohlo to! Po týdnu chození do této práce, navíc do fabriky, jsem díky příteli a jeho poněkud násilnější taktice, kdy na mě křičel v autě, abych do té práce šla, jsem svůj strach, jestli se tomu tak dá říkat, překonala. A bylo mi moc dobře. Kdyby to přítel neudělal a nechal mě doma, nevím, jestli bych ten strach vůběc někdy překonala.

Musím říct a přiznat se, že se vážně za tohle období stydím. Zároveň mě to moc bolí, vzpomínat na tohle všechno a zveřejnit tento článek pro mě bude opravdu těžké.
Ale jít dál se musí a to špatné, ať vezme čas. Sice to budu mít pořád na paměti, ale doufám, že už mě to nebude tak moc trápit, když teď jsem lepší člověk. Začínám se vyrovnávat sama se sebou a představa, že od 1. srpna nastoupím do nové práce už mě tolik neděsí. Začínám to vnímat jako klasický přestup do nového zaměstnání, kdy je snad každý člověk nervózní.

Už se nechci utápět v mých psychických problémech. A i když nejspíš tuším, co bylo jejich kořeny, nechci už na to vzpomínat. Protože je to minulost. A ta BYLA. Nechci se jí už dál ovlivňovat.

Chci jít prostě dál. A už se nebát. Alespoň ne tak, jako dřív.

Mulan

5. června 2017 v 13:34 | Veronika Vé |  Malby
Hodně dlouho jsem nic nenamalovala.
Ale zrovna před pár dny mě chytla malovací nálada, problém byl ale v tom CO nakresllit. Nakonec zvítězila Mulan, čínská dívka od Disneyho :)

Práce je načrtnutá nejdříve tužkou 2B a poté malovaná akvarelkama Pébéo.



Stránky s downloady

31. května 2017 v 13:14 | Veronika Vé |  Downloady
Za těch pár let, co do The Sims 2 stahuju downloady, jsem našla pár dobrých a pár vážně skvělých stránek s downloady.
Téměř na každých stránkách se ale najdou downloady, co nejdou stáhnout, protože daný soubor již neexistuje, což je logické, protože kvalitních blogů o The Sims 2 ubývá. Je to tím, že vyšla hra The Sims 3 a 4 a o The Sims 2 se už tolik lidí nezajímá, přijde jim to zastaralé. Je to škoda, ale je to tak. Navíc technika jde dopředu a už od Windows 8 nejde The Sims 2 spustit v tomto operačním systému klasicky, ale musíte na to jít oklikou.

Ale i přesto jsem pro Vás sepsala pár stránek s downloady, které opravdu stojí za to a špatných downloadů zde najdete opravdu minimum.

modthesims.info
- tohle je neplacená stránka, kde se můžete registrovat, čímž získáte možnost stahovat více a mnohem lepší downloady
- tady toho najdete opravdu spoustu, navíc je to aktuální stránka, lidé sem stále přidávají nové downloady
- je tu vše ohledně stavění, velký výběr domů, samotní Simíci, oblečení, genetika, plno herních módů, spoustu vychytávek do her (například věšák na oblečení, díky němuž můžete oblečení nakupovat jen tím, že na něj kliknete, takže nakupujete z pohodlí domova a Simíka nemusíte tahat po obchodech)

parsimonious.org
- tohle je vážně skvělá stránka!
- najdete zde všechno a ve velkém výběru (nábytek, stavební materiál, domy, genetika, líčení, doplňky, dokonce i kentaura, různá vílí křídla i elfí uši
- navíc vše jde stáhnout bez obtíží

annamariasims2.com
- tato stránka je super co se týče oblečení, najdete ho zde opravdu hodně!
- dál tu najdete krásnou genetiku, make-up, vlasy, doplňky, ale i samotné Simíky

josettesims.blog.cz
- tohle je taková průměrná stránka, kde najdete od každého něco

lmhwjs.wordpress.com
- tuto stránku jsem úplně celou neprozkoumala, ale je dobrá

milanosims2.com
- zde najdete spíše oblečení, make-up, genetiku, ale také krásné podlahy a zdi, na nichž jsou pohádkové postavy (Medvídek Pú, Disney princezny,....)

mirkwood-sims.de
- zde najdete hdoně oblečení typu fantasy, historie, dark fashion apod. a jsou to opravdu krásné kousky!

thesims2-bee.blog.cz
- zde najdete super věci od každého něco

lianasims2.net
- tohle je stránka, kde najdete spoustu oblčení a Simíky samotné


Užijte si prozkoumávání downloadů a pokud znáte taky nějakou dobrou stránku s downloady, určitě ji napište do komentářů! :)

(Super)hrdinové

30. května 2017 v 16:20 | Veronika Vé |  Život píše
K napsání tohoto článku mě vedlo hodně faktorů, ještě více důvodů a snad milion pocitů. Takže mi nejspíše dáte zapravdu v tom, že napsat v tomhle případě článek, co má hlavu a patu, bude složité. Ale zkusím to.

Hrdinové? Co se Vám pod tímto pojmem vybaví? Mně člověk, ne nutně hasič, co zachraňuje jiného člověka z hořícího domu. Proč? To vážně nevím. Možná proto, že z ohně mám vážně respekt a tudiž někdo, kdo je ochoten běžet do hořícího domu, aby někoho zachránil, je pro mě hrdinou.

Nedávno jsem s kamarádem, který na sebe souká obleky hrdinů/superhrdinů, měla takový kratičký rozhovor. Mimoto tady jsou jeho stránky. Myslím, že je to dobrý koníček. Sice u některých lidí je to podle mě trochu úchylný a divný, navlékat se do kostýmů sci-fi nebo fantasy postav, ale u něj mám jistotu, že je to v normě, jestli se to tak dá říct.
Ale abych se vrátila k tomu rozhovoru. V závěru z toho totiž vyšlo, že M., ten kamarád, se necítí být tím superhrdinou, když se do kostýmu oblékne. Což je důvod, proč tohle považuju za to, že je to v normě.
A tohle je už z mého pohledu, bohužel jsou lidé, co se obléknou do takového kostýmu a myslí si, že jsou to superhrdinové, hrdinství zahrnujíce, což podle mě není zdravé a vlastně ani morální. V tom případě já se můžu obléci jako profesorka VŠ a tím pádem i budu profesor na VŠ. Vidíte, jak je to nesmyslné?

Hrdinství si člověk musí zasloužit, ale ne úmyslně. Když vidím, jak se v bazénu topí dítě, neměly by moje myšlenky být: Když teď skočím do vody a zachráním to děcko, každý mě bude mít za hrdinu. To je alarm, že člověk není normální. Navíc takového jedince poznáte podle toho, že nejdřív dlouze a blbě na to topící se dítě čumí, a pak až za ním skočí.
Kdežto člověk, co hned bez rozmýšlení skočí do toho bazénu a dítě zachrání, to je hrdina. Ten, co to udělá, aniž by od ostatních očekával uznání za hrdinství.
Kdysi jsem byla na Škole v přírodě, to mi bylo tak 9-10. Všichni se potulovali kolem bazénu, protože právě probíhaly plavecké závody. Kluk z nejstaršího ročníku skočil do vody a musel dopadnout fakt blbě, protože se začal topit, i když uměl plavat. A jedna jeho spolužačka neváhala a skočila pro něj. Pak, večer, když se udělovaly různé pochutiny za úkoly, které jsme ten den zvládli, ta holčina za záchranu svého spolužáka dostala sladkost také. A mně to přišlo správné. Vždyť jí bylo asi 13 a neváhala a spolužáka zachránila. Proč by si za to něco nezasloužila? Vždyť ani nečekala, že něco večer dostane a přesto do bazénu skočila, když učitelky a ostatní žáci byli v šoku a jen blbě civěli, včetně mě. Nejhorší však na tomto zážitku bylo to, že jí to ostatní záviděli. Jako vážně?! Chápete, jak je nesmyslné žárlit na někoho, kdo někoho zachránil?

Hold lidé jsou buď takoví, nebo makoví. Ale prosím vás, lidi, zamyslete se nad sebou! Oblékat se za superhrdiny a myslet si, že jimi jste nebo škaredě závidět spolužačce a žárlit na ni proto, že zachránila topícího se spolužáka....na to napíšu jen jedno: A to jako vážně?!

Jak na downloady

30. května 2017 v 14:01 | Veronika Vé |  Downloady
Zdravím všechny příznivce the Sims 2! Vím, že tato hra je už poněkud starší, vzhledem k tomu, že už je vydaná hra The Sims 4, ale já dvojku miluju a pořád do ní hledám ty správné předměty, genetiku, domy apod.
Dneska teda pomůžu těm, kdo neví, jak si různé věci - downloady, stáhnout a nainstalovat do hry. (Jinak myslím si, že stejný návod bude platit i u The Sims 3, u 4 je to jiné;)).

1. Vytvoříme si složku "Downloads", pokud ji nemáme ↓





2. Stáhneme download z internetu, např. šaty hned nalevo (download stáhnete buď kliknutím na něj, na jiných stránkách máte přímo tlačítko Stáhnout apod.) ↓


3. Soubor se nám stáhne zabalený v takových "knížečkách". Abyste se souborem mohli pracovat, musíte mít stažený a nainstalovaný program WinRar nebo WinZip, to je vcelku jedno. Stáhněte si ho třeba tady.
Když máte potřebný program nainstalovaný, na knížečky klikněte pravým tlačítkem myši a vyberte možnost "Extrahovat soubory..." ↓


4. Soubory extrahujte do složky "Downloads". ↓


5. A to je vše. Ještě si tedy přímo ve hře musíte nastavit, aby se Vám zobrazoval vlastní obsah, což uděláte tak, že když hru spustíte, v levém dolním rohu máte ovládací panel a tam akorát kliknete na možnost "Nastavení" a tam už to najdete ;)
Moje vychytávka je si ve složce "Downloads" vytvořit podsložky, třeba s názvem stránek, odkud stahuji, a vždy si hned po té hru spustit, jesli mi běží, jak má. Ono totiž některé stažené soubory vám mohou poškodit hru a takhle budete vědět, z které stránky už třeba nestahovat a downloady z hry smazat.

6. Další vychytávka jak na poškozené soubory :) Stačí, když si stáhnete program Sims2Pack Clean Installer třeba tady.
Pak už stačí ho jen otevřít, "projet" soubory... ↓


...a ten, který je označený červeným páskem, smazat. To uděláme tak, že na červený download klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme Remove package.↓



A to je celé. Snad Vám tento návod pomohl ;)