Být sám sebou i mimo blog

29. července 2016 v 13:11 | Veronika Vé |  Život píše
Tento týden je TT "Bloguju, protože". Na tohle TT ale nyní psát nebudu.
Když jsem si dnes projížděla pár článků na tohle téma, narazila jsem na jeden blog, kde slečna napsala: "Díky anonymitě mohu být sama sebou". A mně to přišlo velmi smutné.
I přes to jsem to dřív dělala taky. Nechtěla jsem, aby někdo věděl, kdo opravdu jsem, protože jen tak jsem mohla být sama sebou, psát o čem jsem chtěla aniž by mě za to někdo blízký nebo známý soudil. A nyní? Je mi to jedno. Nepotřebuji anonymitu, abych mohla být sama sebou. Protože pokud anonymitu k tomuhle potřebujete, jak chcete přežít ve skutečném světě, aniž by jste se pořád nepřetvařovali?

Pokud blogujete, je strašně důležité být sám sebou, ale nesmíte blog brát jako jedinou možnost, jak takovým být. Nejsem žádný expert, jsem člověk, který se naučil, jak být sám sebou i mimo blog. Trvalo mi to. Několik let. Ale nakonec jsem si řekla, že na blog zveřejňuji to, co mě baví, své myšlenky, pocity, příběhy, výtvory.....vážně chci, aby nikdo nevěděl, kdo za tím stojí? Není to o chlubení, aby každý věděl, že vy jste ten či ta, co tohle vytvořil/a. Je to o tom ukázat ostatním, že vy jste tím, kdo je tak šikovný, má talent, píše o svém životě a myšlenkách a nestydí se za to, protože odkryje svoji identitu. Vždyť je hloupé se stydět za to, co napíšete, co namalujete, co vytvoříte.


Takže buďte sami sebou nejen na blogu, ale i ve skutečném životě.




 


Komentáře

1 Sarah's History Sarah's History | Web | 29. července 2016 v 13:46 | Reagovat

Pravda, pravda.
Mně právě blog trochu napomohl k tomu, abych taková, jaká jsem, byla za všech okolností. Nešlo ani o to, že jsem se styděla nebo to považovala za něco trapného, jen mi vadilo, že když se začala projevovat má pravá stránka, vždy se vynořila i šikana či různé posměšky. Teprve když jsem se s tím naučila žít na blogu (a zjistila jsem, že mě v tom plno lidí podporuje), začala jsem taková stoprocentně být i doopravdy. Jinými slovy mi to zvedlo sebevědomí, což jsem potřebovala.

2 Veronika Vé Veronika Vé | Web | 29. července 2016 v 14:24 | Reagovat

[1]: To ti moc blahopřeju! Je supr, co jsi dokázala a zvládla! :)

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. července 2016 v 15:46 | Reagovat

Tak s tímto tvým článkem naprosto souhlasím. Před čtyřmi lety jsem dělala to samé - o mých (nyní neexistujících)stránkách nevěděl takřka nikdo kromě rodiny, dokonce jsem ho měla za zlé prozradit i přátelům, což u sebe nechápu doteď....nyní mám stránky s mojí vlastní tvorbou - jak na fb, tak na blogu a anonymita je fuč, protože o nich ví kdekdo - a je to dobře!

Proč se skrývat a vydávat se za úplně jinou osobu, psát něco, co nevypovídá o naší duši?...vždyť je to hloupost.
Jen ať ostatní vidí naši tvorbu! :)

4 Veronika Vé Veronika Vé | Web | 29. července 2016 v 17:57 | Reagovat

[3]: Přesně tak! ;)

5 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 30. července 2016 v 19:20 | Reagovat

Krásný, inspirativní článek :) Sama jsem zprvu oddělovala svůj blog od mého osobního života, ale teď ho hrdě vystavuji už i na svých sociálních sítích :) A svá, to jsem vždy :)

6 Veronika Vé Veronika Vé | Web | 30. července 2016 v 19:34 | Reagovat

[5]: Děkuju :)
Blog je prostě součástí nás, je to kousek nás, tak proč ho nezveřejňovat? Přeci taky nechodíme po venku zahalení v pytli nebo s krabicí na hlavě ;)

7 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 30. července 2016 v 19:39 | Reagovat

[6]: To je pravda :) Já se jen dřív bála negativních komentářů.. :)

8 Jasmínová Jasmínová | Web | 5. srpna 2016 v 10:33 | Reagovat

Anonymitu na blogu mám z důvodu, protože nechci aby mi na blog narazil někdo, kdo z okolí závidí nebo někdo kdo mě z určitého důvodu nesnáší a pomluvy a lži jsou jeho denním šálkem. Dovedu si představit, že narazit tenhle člověk na něco, co vytvořím by dokázalo rozpoutat další vlnu, ideálně obrátit vše proti autorovi. U dobrých kamarádů však tenhle problém nemám a nevadí mi to. :-)
P.S. - za své výtvory se samozřejmě nestydím, to bych je jinak ani nezveřejňovala :D
P.P.S - Pěkný desing, určitě se tu ještě porozhlédnu. :-)

9 Veronika Vé Veronika Vé | Web | 5. srpna 2016 v 21:43 | Reagovat

[8]: To samozřejmě chápu. Je těžké se vyrovnat s tím, když o tobě někdo něco šíří, závidí ti apod. Ale upřímně takoví lidé ti můžou být fuk. Neříkám, určitě by mě zamrzelo slyšet, jak si někdo z mého blogu a ze mě utahuje, člověka to potrápí, ale je lepší to nechat jít a neznepříjemňovat si tím život :)
Jinak děkuju, snad se ti tu bude líbit :)

10 Veronika Vé Veronika Vé | Web | 5. srpna 2016 v 21:46 | Reagovat

[7]: To já taky. I teď se bojím toho, že když napíšu článek se svým názorem, který se nebude většině blogerům líbit, pěkně to schytám. Ale to už k tomu tak nějak patří a člověk se s tím musí srovnat a počítat s tím ;)

11 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 10. srpna 2016 v 12:58 | Reagovat

Mám na to trošku jiný pohled. Umím být hodně svá a odvážná i mimo blog. Na blogu se udržuju "anonymní" (protože kdyby někdo chtěl, tak si mě najde), protože prostě chci. Navíc anonymita dělá to, že nevíme, kdo je na druhé straně a nezbývá nám nic jiného než jej poznávat podle jeho článků a myšlenek.
Kdybych tě třeba znala osobně a neměla s tebou dobrý vztah a objevila tvůj blog, budu se stále odkazovat na to, jakou tě znám v reálu a články, se kterými bych třeba i souhlasila, bych si nevšímala. V tom je to kouzlo být "anonymní" na blogu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama