Bojím se?

28. ledna 2017 v 20:00 | Veronika Vé |  Téma týdne
Psáno na TT "Jeden chybný krok."

Čas běží a ten nikdo z nás nezastaví. Ano, i v práci čas utíká stejně, i když se to zdá jako celá věčnost.

Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že jde do tuhého. Ale neměla bych to tak nazývat. Přece zasnoubení, svatba, dům a dítě...rodina a to všechno kolem by mě nemělo děsit. Ale mám strach. Ano, je to tak. Bojím se.
Bojím se toho, že nebudu dobrá manželka.
Bojím se toho, že nebudu dobrá máma.
Bojím se toho, jak budeme ksakru splácet hypotéku, když budu na mateřské?!

Já vím, že tohohle se bojí hrozně moc lidí a nějak to zvládají. Přeci nebudeme jediný manželský pár s dítětem a s mámou na mateřské, co splácejí hypotéku, no ne? Tak jak to děláte? Jak to VŠECHNO jenom děláte?!

Mám pocit, že moc vyšiluju a hlavně moc brzo. Vždyť je mi teprve 22 a ještě ani nejsem zasnoubená. Ale musím na to všechno ohledně budoucnosti stále myslet.

Nevyrůstala jsem v rodině typu: matka, otec, sourozenci. Takže vůbec nemám páru, jak se k sobě rodiče chovají před dětmi? Ano, vidím to u tety a strýce, ale pochybuji, že nám ukazují jejich typické chování, když jsme u nich na návštěvě. Vlastně o "normální" fungující rodině nevím nic. Vím jen to, že nechci, aby naše děti dopadly jako já nebo můj přítel - bez jednoho rodiče. Ono totiž není o co stát. Já nikdy nepoznala, jaké to je bydlet i s otcem a vlastními sourozenci a přítel to poznal a ztratil s absolutním nezájmem z jedné strany rodiče.

Proč se tedy bojím, když vím, co chci a co ne? Protože je těžké si plánovat a snít o něčem, o čem nemáte páru, jak to vlastně funguje. Jasně, každý se přece zařídí po svém, jen se bojím toho, že to nebude stačit. Že vyrůstat v nezakořeněných rodinných vztazích mě natolik poznamenalo, že nevěřím, že to zvládnu.
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 29. ledna 2017 v 0:07 | Reagovat

Verunko,
zbytečně si dopředu děláš starosti, zbytečně se stresuješ. Užívej si lásku, jsi mladá, všechno se zvládne...jsi moc zodpovědná..:-)

2 Panda Panda | Web | 30. ledna 2017 v 9:45 | Reagovat

Strach vyvolává stres a ten je nejhorší zkázou duše i těla, a je vážně zbytečný. Zákonitosti života jsou takové, že nikdy není nic příliš pozitivní a ani příliš negativní. Vždy se věci dějí tak, aby to bylo přiměřené schopnostem co člověk zvládá. Na to se můžeš 100% spolehnout. Vždy vše dopadne natolik dobře, aby to bylo zvladatelné. Neměj vůbec strach předem a žij život takový jaký je a spoléhej se vždy na přízeň osudu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama